Jediný způsob jak postupovat, je růst.
Jediný způsob jak růst,
je pronikat za hranice toho, co známe do nepoznaných oblastí neznáma.
Neznámé je jediným zdrojem nových vědomostí.

                Systémy, zajišťující naše přežití, jsou organické. Abychom mohli obnovovat buněčné stěny, je třeba dělit a násobit.

Staré bariéry padají, starobylé pilíře se hroutí a nové struktury vznikají na jejich místě.

Každá nová generace rodí tu následující. Staré dává vzniknout novému.

Žijeme v momentu nekonečné proměny, propojujícím minulost, přítomnost a budoucnost.

Cílem našeho snažení je objevovat neustále se měnící horizont. Průběžně zavádět nové parametry, prozkoumávat a zabezpečovat každý nový stupeň, kterého dosáhneme.

Naším úkolem je zničit tu lhostejnost, která je zodpovědná za zánik životní síly na naší planetě.

Naším cílem je pozitivně motivovat lidi a národy. Je čas probudit planetu ze spánku!

Tento krok za dokonalostí, využívající nejmodernější digitální technologie, zkombinované s organickými životními systémy, má sílu mohutně otřást lidskými smysly a tak poskytnout ten chybějící kousek energie, potřebný prokvantový skok z pozemského na mimozemské vědomí.

                                                                                                                                                                                 spiral tribe

 

********************************************************************************************
Další mejdan? Možná něco venku ještě ? Každopádně bude Vánoční diktát..těš se !
*********************************************************************************************
 

 Tady report z ultra zážitků na DIY Karnevale 2013 od Draxe:

30.9.2013

Tak po dlouhy dobe neco, co mi stoji za to se mentalne vypustit – Report DIY karneval – free street party.

Začátek – všeho je ve čtvrtek k večeru, kdy sypem 3 a půl dodávky všim bordelem ze skladu, protože pátek to několika lidem nevychází. Následuje noc, kdy prostě natěšeností nemůžu spát, takže sjíždim kyselý písně na discogsech do rána a oplodňuju internety a jelikož pátek je dnem zařízování – a že ho je dost – a já jsem poslední studentozevl, dost z plánů leží na mě. Vstávačka po 3 a pul h. spánku a jede se, 10 zastávek po Praze, Kladno, prdel mezi Kladnem Prahou, cestou pro desky shlidnu jaxe pripravujou Spiritualci na minimalni klubíčkárnu v Holešovicích, F 1 jim tlačí na ten prostor dostatečně a zas si pokračuju po svejch, plány že spát se pujde brzo, páč eště před Karnevalem mám nějakou slezinu kuli sportu od 6 rána, následně nás čeká celodenní ždímačka a pak eště pokračovat afterem, člověk musí být rozumný. Leč plán nevychází, dostávám se do postele nekdy ve 3 a spim uz jen 2 a pul h. Nekdy k večeru se teprv dozvídáme výšku naší káry, která je o půlmetru víc než úseky pochodu, ale tak co naplat, budem řešit operativne na místě.

Den D – po mym programu si pakuju pul bytu do auta a vyrazim smer cross, kde mame na 10 domluvenej sraz, coz znamena, ze se tam slejzame jak svabi na pivo, jedna dodavka v 11 – cekame hodinu jak trubky, dalsi pul 12 a dalsi pul 1. Po roce a půl si plnim sen a vychazí, narozdíl od loňska, masivní truck na sázení stromů – skvost těžký techniky a námrdozního americkýho auta, jež jsem na svejch toulkách Prahou zahlíd a majitel je největší týpek a pohodář s kterým se šlo dohodnout. Tohle vždy miluju, potkat někoho o generaci až dvě staršího, kdo má koule, kdo je pro každou špatnost a kdo prostě ví a smýšlí podobně, kdo je partner v tom, co vyznávám, ikdyž je uplně z jiný sféry. Dál se snažíme rozjezdit starou Fordku z 1972, prostě veterán, co musí vyjet ku takový příležitosti a třeťak se snažíme pomoc “popelářem”, do kterýho se bude snášet odpad z mejdanu. Sypem vše čím disponujem a co hraje na dlouhej vlek za tu nádheru, ale tak nějak pociťuju časovou tíseň – jsou to v podstatě tři stage-e jedna hlavní na záď a dvě do každý strany. S orgama se dohadujem, že se vyhnem dvoum viaduktům a napojíme se k průvodu od crossu až před stoupaním k letný a že pak eště nějak pořešíme troleje u hradčanský objetim, ale až na místě, kdy uvidíme co a jak. Fýzle, že nám udělaj doprovod – taková pocta. A tak dál děláme, zdobíme, šašíme pivka do bar-auta, kurtujem jak diví, at nam to nespadne a trvá to trvá. Divim se, kolik že lidí je vlastně do toho zapojeno, protože tam poletuje 40 nohou a to 5ti násobně převyšuje členskou základnu. V půl 3, že jdem lízat pánum zákona do testrů. Haha, z cca 10 původně domnělých řidičů se qapem stávaj 4, neb 1 se vůbec neobjevil, 3 navátý z předchozího dne, 2 nechtěj fouknout, že se zbrčili este rano, Maccino musí řídit klukům z druhýho soundu dodávku, páč nikdo z nich čistej – to jsem se vcelku smál, když jedu tažení na Prahu a vyzbrojím se ničím :) Vše relativně ok a začíná souboj s časem – “ve 3 výjezd kluci, ani o minutu dýl”. Chybí nám Kojot, ale snažíme se, co to jde, drátujem aparo, taháme elektrinu, “kluci delejte, zdrzim to pro vas o 5 – 7 minut” . . . . . . nedáváme, nestíháme, průvod vychází, kluci pred crossem vypínaj stage, moje tykadla a brouk-prdelka z polštáře zůstavaj nevyužity. První beat od nás zazní zhruba s 20 min zpožděním. Moc jsem nepochopil proč, ale vcelku nemalej hlouček lidí na nás čeká, ikdyž teď máme mastit rychlostí normálního provozu, abychom stihli zbytek průvodu, poliši nervní jak dělo, protože zprvu to vypadá, jak když se vydává druhej malej karneval od crossu jinou trasou. Takže účastníkům po chvíli zběsile ujíždíme zadní cestou.

Průvod – vidíme jeho chvost nahoře na letný a jsme úplně zašprclý v zácpě k semaforu, která je způsobená zavřením ulice, krz kterou vidíme v dáli konec procesí. Po chvíli se však probíjíme a přímo na letný doháníme hlavní proud, ještě skáču a tahám kabely sem a tam, abych zapnul odposlechy nad kabinou auta. Záhy jsme před ruskou ambasádou, kde už se to mísí s tamnějším happeningem. První část jsme tak trošku prošvihli. V tu chvíli zjišťuju, že jsem v tom stresu debil zapomnel pes u crossu. Jsouc si vědom zamrdaný dopravy, hledám někoho v davu, kdo mi pujčí kolo – ha vidim záblesk, běžim k němu – kurva, to je jednokolka! Druhý spatřuju záhy – běžim k lidem, vysvětluju situaci, v půlce si uvědomuju, že 3 z nich znám a že znám vlastně i majitele, takže no problem. Rvu to přes stromovku, u výstaviště už mi tvrdnou lejtka, stehna i prdel . . . . . dojíždím ke crossu a prďanek stejně jak když se odjíždělo, tahá se tam s ještěrama o klacek – uf, nejlepší pes. Pozvolný návrat k chaosu dění. Na autě stojí Krishnak, nakládá řízný techno, dokud mam kolo objedu si plac a merčim, masek hromady, aut nemalo, mrte znamejch, až se mi v tom množství nechce zdravit, ale je to vsechno tak narychlo, že pořádně si prohlídnu až z fotek. Vracim se k autu, jsem spruzlej, protože kuli nedostatku času jsme zapli elektřinu tak nejak napul, ackoli jsme meli rozvodny, velky kably, jede to pres 220 a kdyz to trosku okourime spadnou spodky :/ takze tak nejak zbytek celyho karnevalu bojuju s touhou to pořádně kouřit a s neustálym nahazovánim zesíku, když to přeženu. Když se vyskytnu u Fordky, odchytavá mě týpek, hele vole, kde jste vzali to auto, s nim jsem projezdil celou evropu, rikam kecy – on vytahne nohavici a na noze má tu káru vytetovanou. Tak pokecame, ze tu jeho maluvku, kdy housenka leze budhistickymu mnichovi do hlavy a nasledne vylejza druhym uchem jako motyl neslo prebarvit a on rika, to sem ja, to je moje duše . . . . . nice.

Oddělení – zhruba v 5 se dává celá ta maškaráda do pohybu, jsem střizliv avšak opojen atmosferou. Jedem asi 20 minut a pak že se prej nevytočíme, takže stopka, celej karneval putuje do ulice kolem USA velvyslanectvi, kde se prejmenovava Raeganova ulice na Manningovu a nechava nas za sebou. My nevime co, ze prej mame cekat az se ozve na telefon policajt. Najednou projde i zadní garda příslušníků a tak tam cumime a hrajem pro tu hospodu Spartanskejch fanousku. Najedou prijede auto, vyskočí bengoš a jeďte jeďte, tady nesmíte bejt, jeďte pryč – jako kam? – No okolo, tam neprojedete – ok, tak se jede – pěkně na hlavní a pak na kulaťák na Dejvický – hehe, 10 lidí nás sedí na autě a lebedíme si, volume na max :) Lidi cumej, kazdej mobil pred xichtem a fotí/točí. Vyjedem nahoru k Hradčanský, kde to berem doprava a pak směr Pohořelec, mávačky na lidi, starý čuměj, co že je to budí z hrobu, mladý se usmívaj a zvedaj palce, všichni foťej a sdílej na fuckbook .) Jeden agresivní hovád s rodinou v autě nás přes tram koloje předjíždí, vytroubí nás na max a něco po nás z okna hoděj. V autě má děti. Jirka Coufal poznamenává – a v takovym duchu je vychovávaj – kokoti! Duníme a najednou vedle nás na kolejich anton a bengo gestikulující ztlumte to ztlumte to – stoupnu si, že to dám dolu, rozjíždíme se, ubírám hlasitost a jaxe nedržim, tak ty kreténi házej před truck myšku, řidič dupe na brzdu a jentaktak se udržim. Vyběhne fík a zostra spouští : “okamžitě to vypněte, nebo vás hned zrušíme, jste mimo plánovanou trasu” no tak ok, v tichosti dojedem na Pohořelec. Karneval jde buh ví kudy, tak si tam stojíme a koukáme a najednou – hele, teď už jsme na plánovaný trase? A už to tam rveme a v 10ti tancujeme, privát v centru, proč ne. Jsme za autem a najednou Čolek do nekoho vedle auta drcá a řve na něj – 50letej ochlast je rušen tou hlasitou hudbou, když prochází kolem a taxe rozhod nas ztrestat tím, že se snažil proudem moči zkropit naše zesilovače . . . . no naštestí má asi zbytnělou prostatu, nevychcal tak vysoko, ikdyz teda mirne spodinu rackovky zkropil. Za náma staví bus japonskejch turistů a cvakaj a cvakaj. Já si vždycky řikám, to je prostě krásná podívaná, jen si vemte, co foťák ráčí. Karneval se k nám přibližuje a my se zapojujem.

Poslední fáze a konec – stmívá se, světla jsme uplně zazdili, popojedem na Loretanský náměstí, kde asi 5 minut stojíme – ptám se holčiny od orgu sedící v našem autě – tady takhle budem stát? – jo!. Ok, vyklapim víka od gramcu, pokladam prvni desku . . . . . za 2 minuty zvednu oči a ve předu žádný auto, za náma tlačenice a vedle auta asi 10 bengů – jeďte jeďte sakra – řikám, já hraju, já neřídím. Nicméně po infu, že tu chvíli budem stát, si řidič šel někam na obchůzku – nicméně po telefonátu a 2 stresujících minutách už se zase hejbem – hrc, rozjetí, přenoska se šune někam mimo vinyl . . . . au. Násedně 3. nutnost našeho auta jet jinudy, že prej k hradčanskýmu náměstí to nepůjde – posílaj nás kolaterálou do ulice U Brusnice, kde událost končí. Tím se dostává truck na přední pozici, avšak 2 dodávky v průvodu jsou kdesi vzadu. Je cca 20:00, karneval se zastaví, totální neprůchodnost a neprůjezdnost – bez dodávek vzadu průvodu nesbalíme auto a nemůžem dělat after, běhám mezi hranim, snahou organizovat baleni a odsun řidičů ke crossu, kde jsou další káry, nahazovánim spadlyho zvuku a snahou shazovat lidi z auta, kterym to klepe a hází jak na zaoceánským parníku, co najede na kru, pac na valniku skače dvacet bujarejch vyndávek v plnym rauši. Hraní samo nahovno. Pak eště dojde benal v agru a nikdo, kdo by dolil, tak zase skáču dolu . . . . . leju, nahazuju. Po 20minutach to padá znova – uz nevim proc, seru na to, jde se balit a přesouvat.

ePILOG – řidiči zdárně tágem dojeli ku crossu a zpět s 3ma autama a balí se, balení se neskutečně loudá a šnečí. Najednou zrada, Krishnak, Koil – jsme vycuclý, khamo, nechces to zrusit? Cože tyvole? Jako nasrat, nikdy nezrušim avizovanou kalbu nikdy ! Za 7 let delani party, jsem to nikdy nezazdil, ani kuli chřipce, sračce, blití – NEIN party bue ! Pojďte mi to tam pomoc odvézt, jen 6 bedýnek, udělame oheň zahřejem se, rozjedem to, jsou pozvaný djs, lidi dojdou, taky sotva stojim, pujdem spat a party nejak pojede svym zivotem, to se poda – chut zadna, odvezem a jedem domu – rikam ok, klido to tam postavim sam. Ale vidim, ze tam je s nama dalsich 15 nadsencu, pratel, jez jim stale jede papír, nebo buh vi co a ze maj chut. Je neco po 23 hod a ze pro moznost presunu vseho zbyvajiciho lidu je třeba este favorit, co stoji u crossu, kterej pojme dalsi 4 lidi. Do sbalení tam neco malo zbejva, rikam kluci, zorganizujte, at je za 15 vse v dodavkach, my dojedem a valime smer mejdan. Vola Raveboy, kde ste, bloudim v Prokopaku a nic neslysim . . . . uuu khamo sorry, maximalne 30-40 minut a jsme tam. vyrazim s Krishnakem ke crossu, kde hodlame nechat do zejtra pujcenej valnik a vratit se. Vse ok, v crossu startuju favorita, co propujcila Sisi a dupu na to – vyjedu to zadem pres zeleznicni most, kudy jsme pred 8mi hodinama projizdeli a cumim do zrcatka, fakt az zavadejici rychlosti se mi naprdel nalepilo auto – hned cumim na strechu – prirozenej reflex a taky ze jo, hajzl, má ho tam – rychle dávám nohu z plynu, maják zatim neblika, kouknu na tachac, je tam neco nad 50, ale este pred 10 vterinama jsem jel urco rychlej. Blikaj sranky, zastavuju . . . . . nicmene je mi jasno – stary favo, sobota 12 večer, cesta od crossu, to ze jdou po me je proste jasny (stejne jako jsem to vedel pred mesicem, kdyz me po 40 hodin trvajicim nespanku na dvou papirech a naslednym vystrizliveni v křeči znavenosti chytli – uz jsem vedel tech 500m nez jsem pribrzdil tem, jez jsem vysazoval – taky ze jo, zajel ke kraji, hned to za mnou zapichli a zacli blikat). Nicmene nastesti tenkrat, jen koukli na papiry a nechali me bejt, auto bylo plny vseho pochybného materiálu. Coz tentokrat . . . . no snad ne – nevim, neni to moje a ja nic nemam.

ACAB – Rikam si, nebudu ztrácet čas, blikaj šraňky, to tu můžu taky 5 minut čekat, jdu za nima rovnou – vylezu, jdu k nim, řikám vy mě jdete zastavit – on – no až támhle za šraňkama (když jsem si to přehrál v hlavě, jsem si jistej, že po mě šli – ne jak když jsem to vyprávěl později, že mi všichni řikali, že jsem si to udělal sám – vim to, vzpomnel jsem si na indicie z naslednyho rozhovoru). Takže pane řidiči papíry od vozidla – rychle este bezim ke krishnovi, co me dojel záhy, že kde to je – prej v kaslíku . . . . ok. A tak klasicky, papíry, co pane ridic drogy byly ? Nebyly, lizal jsem pred 8mi hodinama, zavolejte kolegum, no a travu hulite? jojo, hulim, kdy naposled? – asi 10 dni. A co piko, extazy? Rikam, no pernik neuzivam. A on a co extazy, kdy naposled? No pockejte . . . . to bylo asi pred rokem a pul, jaxem sezral 3 – vtípek se moc nechyt. No stejne udelame test. Jasny . . . . takze souhlasite s testem – jj souhlasim, ono stejne ty latky co uzivam ty vase testy nenajdou. No a tak že pot z čela . . . . . ok. Tak mi setreli a zacnu se tam bavit s tim “hodnejsim” o drogach, ze jsou fajn a ten to vubec nechape, ja mu rikam, treba huleni to je proste lepsi nez chlast – “ne to je droga” ! Rikam a vy pijete alkohol? Jo – tak to uzivate horsi drogu – hmmm, ale ta je spolecnosti uznavana . . . . a vubec proc to vlastne uzivate . . . . rikam a proc vy pijete alkohol . . . . . 10 min rozhovor, dost me to bavilo ho vodit, ale najednou vylejza druhej a tak pane ridici, mate to pozitivni na THC . . . . vyndejte vse z kapes . . . . vyndavam se na kapotu – mirna nervozita, aby tam nahodou neco nebylo – znate to, clovek nekde v aute najde pytlik, soupne do kapsy a tak, šmátračka, otevřete automobil, prohlídka. Tam směs nejroztodivnějších věcí jednoho ulítlího kutila, vzadu pak autoradio – čí je to radio? Ukážu na díru v palubce dopředu a řikam, no předpokládám, že když támhle neni, tak bude majitelky vozu. Takže pane řidič zamkněte si auto, pojedeme na moč a krev – souhlasíte, nebo odmítáte? Souhlasim . . . . vypněte si telefon, nasedněte – prosim vás, čeká na mě mrtě lidí, aspoň jednu sms . . . . píšu Krishnovi – jsem prej positive, delejte jak myslite, nevim. A vypínam pod tlakem. Myslim na Raveboye, vubec nevim, nema na nikoho cislo, nikdo nema cislo na nej a on v tom lese, taky myslim, ze vlastne nikdo z kluku nevi kam a jak maj jet a kde delat mejdan, ikdyz gpsku na netu snad zas takej problem najit neni, ale presto . . . . . a tak nasedam, jeden vedle me, ruce jen na kline a uz tam druhej za volantem hlasi neco alfa bravo bravo tango, vezeme bla bla bla . . . . 158 – na sluzebne pokecam s dredarem a jeho typkou z nemecka, co jim akorat vyrachli okynko a scorili jim nejaky penize a radio – rikam, ty vas tady budou drzet celou noc, vyserte se na to – oni, nene my mame pojisteni, kdyz bude protokol, u nas nam to zaplatej – mate dobry, v cr bych tomu neveril ani nahodou . . . . takze hodka sepisovani, ten “hodnej” byl takovej nemotornej tunta a cely se to zaucoval, tak mu tak mezitim vypravim, at prestane rikat slova fetak a drogy, ze proste musi latky rozlisovat a ze halucinogeny nejsou drogy, ze to je normalni, priroda, shamani, africky kmeny, indiani . . . . . ale tady nejste v africe, mate 21. stoleti . . . . no prave, jestli ono tady neni toho 21. stoleti az prilis . . . . . jako jsem smirenej, nevim jak to bude, posledni dobou moc nehulim, mel jsem hasisovyho speka asi 10 dni dozadu, treba jsou ty potni testy citlivejsi, nez slinny, ale proste to je chleba kazdyho hulice, ze jednou za zivot prijde o papiry . . . . . no uvidime. Na nastence sem si vsim listecku: “28.9. BO, vsichni četníci na barikády” :))) – přísňáci v kombinezach z PMJ (pohotovostni mobilni jednotka?) me predali mistnimu oddeleni, ja jim podekoval za korektni pristup a mistni pčr se mnou vyrazili na Bulovku. Prej dejte ruce – nasadili mi klepeta – rikam tyvole – cuže? Ale tak užívám si to, maj me za nebezpečnýho – bojej se – vlastne nevim jak ten jejich proces funguje a jaxe to ma. Jeden z nich je vazne hodnej, rekl bych az policajt na svym miste, strasne mi fandi, at sem cistej a ze si mysli, ze budu, ze se testy casto milej – a ze by to bylo dobry pro me a teda fakt i pro ne, ze maj papirovani az nad hlavu a ja do toho ze neee, to nechcem . . . Dojedem na bulovku, vylezem z auta a prvni bengo zavětří “ty vole fuuuj to je smrad kurva, tady palej mrtvoli” . . . . brrr, je to tak – vlezem do vchodu soudniho lekarstvi a toxikologie a tam stoji dalsi 4 benga, sedi tam jeden od pohledu smazka v technarsky mikine od skety a ceka se, az se pan doktor na nocni uraci dojit. Pulhodka fakt hutny zabavy – nejdriv na ukor doktora, kterej na sebe necha cekat, nasledne to jak to tam funguje a zkusenostma s ruznejma lekarema (ja samo jen nasloucham jejich rozhovorum, ale vtipny, jak kdybych tam nebyl, mam usmev od ucha k uchu). Nasledne par slov o demošce nácků na václaváku, že to bylo pokojný a nijaký, že se vklidu rozešli, ale postupně jich zas někde 6 museli pochytat . . . . . a ze to je vhajzlu ze tedka jsou tam teprv se 4tym (v ordinaci se sestrou), nasledne nekoliker hlasek na hajlujici nacky, takhle vysoko skace muj pes, takhle velkej je muj bracha, tolik napadlo snehu, zahlasili jich fakt asi 8 . . . . . no pak zminky o karnevalu a ze to je k nevydrzeni a hruza, ze jeden tam musel bejt celej zasranej den pred dvema lety a ze to pro nej bylo k zesileni, paxe me ptali jakoze, co to znamena a proc, taxem jako rek, ze zabava a street party a ze se jako snazi vkladat vznesenejsi tema s presahem a letos support pussy riot, taxe dle myho vcelku spravne podivil, proc tady v cechach demonstrujem za nekoho pul sveta vzdalenyho, sem rikal ze taky uplne nevim. Dosel doktor. Po 5 minutach vylejza pleška, hrdina, ale libilo se mi jak posloucha rozkazy – radostne a rychle – sednete si, ano pane div nezasalutoval. Vypadla mi penezenka a on se sklonil a podal mi ji, rikam dekuji. Nasledne berou dovnitr smazku a sestra podava kelimek, at do nej nachcam, vstanu a pleska, utrousi, to mas za to ze fetujes . . . . Jsem po celym dni dehydratovanej a na hajzlu bez dveri mi na zada dejcha dohlizejici fik . . . . . . nooooo, jako obcas mi to nejde i v min vypjatejch situacich, ale nakonec se to zvladlo. Smazka jde ven, pojdte dal pane ***** . . . . . jdu, sedam, davaj test do kelimku . . . . po minute – dvou, hmm to se nezda, to se nebarvi, este chvilku pockame – po 5 minutach, tenhle pan je cistej . . . . lejstra papiry, razitka, ucet policii . . . . a uz me vezou zpet na sluzebnu, pri vystupovani, ten mladsi a nemluvnej, co se mu skoro trasli ruce, kdyz mi daval pouta, udelal nejakou botu a ten hodnej, jezsi proc ja . . . . sli jsme napred a postesk si mi, ze to je strasnej debil, ze mu byl pridelenej a ze nejde ani vychovat a ze uz je z toho vazne nestastnej. Vracej oproti 9ti murim noham doklady . . . . je pul 3. Prvne volam Raveboye – kamo sorry, poho, uz jsem skoro doma, dozvedel jsem se. Druhy volam Krishnoi, taxo hnojaci, vyuzili jste my nepritomnosti, nebo jste se na mou počest kousli – zátah. Musim ale dat za pravdu, že pokud bych byl jakkoli pozitivní, ikdyby se z krve za 3 tejdny melo prokazat ze jsem ready, bylo by prakticky nemozny bez myho ridicaku druhej den povracet vsechny veci, dostat vse co a jak ma bejt na spravny mista, takze v pohode, byl jsem vycuclej, ale totalne naplnenej, po pulhodince mrznouci prochazky (stale kratasy) jsem dosel k autu a jel na byt, kde se zevlilo, dal si na uklidnenou speka, chvili poslouchal brebenteni kalicich a rysujicich a pak sel spat.

Rekapitulace – Sqelý den, skvela street party, díky soundum, díky lidem, přeobří dík orgům a omluva, že jsme vám komplikovali hladký průběh, nadruhou stranu vás může hřát pocit, že všem polišům na směně, jsme zavařili a udělali jim trable s jejich “dohledem” nad bezproblemovou akcí v mnohem mnohem větším měřítku, aneb to byla škola, jak to jde dokonale neukočírovat. Kara slupla za tech 7km 60l.

Strašně chci poděkovat všem okolo, jste užasný a skvělý, vytvořili jsme něco maximalně prověřující naše síly, byl to projekt nesmyslnyho rozsahu pro spolecnost 3x vic organizovanejsi, 5x vice pocetnejsi a 10x vic sehranejsi, ale i se vsema mouchama, nedostatkama, srancema a vystavenim se do úmoru to bylo kulervoucí a nezapomenutelný. Díky, že to zase funguje a každej kdo se podílel doufám, že si odnes stejně mnoho, jako do toho vložil, ne-li víc. Jeden specialní dík Prasákovi a jeho ženě, co kmitali a uklízeli celej karneval, myslim, že tenhle dík si zaslouží maximalní důraz a to za všechny tam, stejně jako poskytnutí kary na odpadky, ne kazdej k tomu byl svolnej!!!! Nadšenej řidič a majitel tracku už vymejšlel, cože nám za srandu pujčí příští rok a ukazoval fotky sveho vozoveho parku – ja nač se těšit když “reprák” dá, takže i jeho to bavilo a jemu těžkej dík za to, že to s těma feťákáma co dělaj jen bordel a hluk zvlád.

Mrzi me ze nevysla party, ze si hodne lidi dalo zbytecnou prochazku temnym, nehostinym a studenym Prokopakem, ze bloudili a nedosáhli kýžené odměny nakonec, jakož i djum, jez se tam srali s deskama pesky a na slepo. Umim si predstavit nasrání a proklínání. Shit happens all the time, 23 is still out there!

Sorry za obšírnost pičo woe! :)

Report z KMTQ59R2D23rdHandUPMHDKTLKK co psal Krishna.

24.7.2013

taak, dokud to mam v tak živý paměti, tak menší report z KMTQ59R2D23rdHandUPMHDKTLKK. Teda menší, nakonec jsem se nějak rozepsal, sorry.

Na flek se jdem poprvé podívat ve středu před mejdanem, jestli tam neni něco, co by ten mejdan nějak kazilo a tak. Cestu si ještě pamatuju, byl jsem tam před ca 6ti tejdnama na mini mejdanu UP. Cesta za tu dobu dost zarostla a na jednom místě byl spadlej strom. Drax ho moc neřeši, rozjede se a zkusí ho projet. Ten mu ale urve zrcátko a docela sedře auto, což nás trochu mrzí. Na fleku je posekaná tráva, nemam páru, kdo a proč to zrovna tady udělal. No nic..

Někteří akční nakládají už ve čtvrtek večer, pak spí někde na poli a na místo vyrážejí v pátek ráno. Já jedu pro agregát po cestě potkam lidi s věcma ze čtvrtka a společně dorážíme na louku. Jsem první dodávka a v žaludku taková divná nervozita, paranoia, že dojedu na louku a první co uvidim bude fizl auto, naštěstí se tak neděje. Dlouho jsme na louce jen těch pár dodávek, co veze mizivou část techniky. Jdem s Qydem prosekávat zarostlou cestu, aby se tam auta vůbec dostaly, nakonec je z toho práce na víc jak hodinu. Za asi 3 hodiny dojede zbytek. Techniky už je hromada a lidí taky, jsem o něco klidnější. Na louce vedro prase jako, ale nenadávam, mohlo taky klidně chcát, žeano. Věci se dost hejbou a stage stojí a tak nějak hraje ještě před setměnim. Už jsem uplně v klidu. Mam radost z elektriky, agregát bez proudovýho chrániče, tlustý kabely, dvě rozvodny jen na zesíky, jedna velká rozvodna na světla a bar, konečně, jak to má bejt i distribuce signálu do všech racků byla nakonec víc v pohodě, než jsem čekal. Nejvíc valim bulvy na holek (Kačka/Nikola) dekorace, který na tom dělaly prakticky jen samy dvě, respekt.

Pomalu se stmívá, já ještě něco bastlim s kabelama za bednama, když v tom se zjevuje nečekaný překvapení, moje přítelka, která měla přijet až v sobotu kvuli práci, všeho tedy nechávam a jdu si s ní povídat, udělalo mi to dost radost. Hned pár minut potom se objevuje můj otec, co bydlí skoro v nejbližší vesnici od mejdanu. Přišel s dredatou přítelkou co na technu nebyla spoustu let. Večer v duchu pár brk, piv a panáků, chtěl jsem se vecpat ke gramcům, dokud jsem střízlivej, což se mi od půlnoci do nějakejch dvou vůbec nedaří, hudba okay, ale nijak extra mě nechytá, tak volim “krátkýho” šlofíka, protože jsem brzo vstával, nicméně proberu se z něj až asi v 11 ráno. Potkávam ženskou, která mi celá nadšená vypráví, o co všechno jsem v noci přišel, tak mě to trochu mrzí, ale co se dá dělat, zkusim si aspoň užít den. Kecam s lidma, odevšad samý superlativy, jen prej předchozí noc byla dost vyhrocená, co se hraní týkalo. Jeden nejmenovanej se prej oháněl tim, že ho ostatní ani nenechaj zahrát na jeho gramcích a že to co ostatní hrajou jsou sračky a když už se pak ke hraní dostal, tak na dotaz dalšího DJe, jak dlouho chce hrát si jen nasadil sluchátka a dotaz uplně ignoroval. Z toho mi bylo trochu smutno. Tak nic, nějak pozevlovávám a nemam do čeho, tak se nechávam přemluvit a založim první acid. Po chvíli se konečně dostávam ke hraní, Pája MHD si stěžuje, že hrát nechce, že je nějakej divnej mixák, moc tomu nevěřim, ale když se tam postavim, tak mu dávam za pravdu. Krom toho, že jedna šavle má tak vteřinu zpožděnou reakci (asi kvuli digital mixu), tak přední odposlechy hrajou jinak, než zadní, který hrajou jinak, než master a navíc nejdou zeslabit. Prostě blázinec. Tak je všechny odpojuju a hraju přes sluchátka. Protože zastávam názor, že techno by se mělo hrát jen v noci a přes den cokoliv jinýho, tak chci nějak nenápadně překonvertovat na něco odpočinkovýho. Když dávam asi druhou desku, tak se na konci louky objevuje policejní kára. Tak někdo přiběhne a řekne, že bychom to měli zeslabit, souhlasim. Pak přiběhne Drax a začne zběsile zesilovat všechno, na co přijde, prej že se musíme tvářit, že to je legal, tak jo, whatever. Začíná se mi točit hlava z acidu a z toho vedra. Policejní kára odjíždí a my pokračujem, ani nevim, jak to dopadlo. Nenápadně připojuju traktor, protože věci co bych chtěl hrát na vinylu nemam a pomalu migruju z techna na minimal, elektro, break pak různý remixovaný disco provary. Začínam bejt docela moc a baví mě to. Zrovna když hraje Groove is in the heart, tak mě rozptýlí divnej zvuk, co nejde z beden. Jsou to policejní sirény, asi 3 osobní auta a jedna dodávka fízlů. Budí celkem respekt, ale jsem nějak v klidu. Trochu zeslabim a hraju dál, zajímalo by mě, co si o tom fízle myslej. Technoparty? To asi ne, když tu hraje starý disco :) Než se naděju, tak kolem mě stojí asi 5 fíků. Jeden z nich mi řiká, ať to vypnu. Posloucham. Furt je mi tak příjemně uvolněně. Předkládam doklad. Na acidu se cejtim vždycky strašně chytře, tak se snažim nějak chytře korigovat rozhovor. Nicméně to stejně končí tim, že mejdan prostě nebude, ani kdybychom se na hlavu stavěli. Docela mě pobavilo, že mi doslova řekli, že maj mojí totožnost a kdyby se stalo, že mejdan bude pokračovat, tak pujdou po mě i kdybych z toho mejdanu třeba zmizel. No to bych chtěl fakt vidět.. Šéf fízlů je ale dost fer, starší pán, evidentně z vesnice, takovej kovboj. Vzkazuje, že máme rozebrat stage a že si to v 7 večer přijede zkontrolovat. Jsem pro, aby se do tý doby hrálo, aspoň potichu na pár beden. Občanku ale nesebrali jenom mě, takže se to stejně celkem brzo vypíná. Už jsem dost moc, tak se jdu na chvíli odvalit na sluníčko. Mam krásnou halucinaci z blízký solární elektrárny, která je shodou okolností jedna z největších v Evropě a pro kterou jsem dřív makal. Mraky rychle cestujou a zakrejvaj slunce, vždycky když se slunce rychle objeví a opře se do mojí spálený kůže, tak cejtim zároveň všech několik tisíc solárních panelů, který najednou začínaj produkovat obrovský kvanta energie. Cejtim stromovitý napojení od nejtlustších kabelů přes tenčí a tenčí až na jednotlivý panely, prostě MAZEC! :) Je to trochu zásek, tak se z toho radši probíram, někdo do mě nacpe další acid ani nevim jak, to bude ještě zajímavý. Už takhle o sobě sotva vim. Vidim lidi, jak rozebírají stage, je mi z toho smutno, nevim, jestli jim jít morálku podkopat, nebo podpořit, nechce se mi ani jedno. Tak radši vymejšlim, jak vymyslet další noc. Padaj návrhy, že bychom se mohli i na technu obejít bez techna, respektive uplně bez hudby, už jsem jednu takovou ne-techno noc na technu u ohně zažil a bylo to super. Nakonec to ale neprojde, je tam na to moc lidí a moc beden :) Od Lachtana slyšim něco jako “obsah zmizí, ale forma zustane”, zajímavé. Fízl přijíždí přesně v sedm, jak slíbil, je v pohodě a dává se s náma i celkem do řeči. Nevědomky vlastně způsobil to, že z toho mejdanu se (aspoň pro mě), stalo něco ještě lepšího, než to bylo první noc. Z obsahu tedy zbyly dva nějaký basáky, tušim jeden satelit, maskovací síť a pár malejch stroboskopů. Lidi se tak nějak profiltrovali. Z těch dobrej co tam byli zbyli ty nejlepší a celkově celej ten mejdan tak nějak metamorfoval do něčeho krásnýho, rodinnýho. Když jsem to potom v noci z kopečku sledoval, tak jsem z toho byl uplně dojatej. Cca dvacítka zakuklenejch siluet kroutících se před stagí, jak je to slovo na s. o kterym se na mejdanu nemluví? :) Pozdějc večer ještě přijde na návštěvu vesmír ze světa K, kterej mě odstřeluje na dost dlouho. S přítelkou přitom děláme hrozný blbosti, válím se v trávě a u ohně, koukáme na hvězdy a povídáme si krásný věci. Cejtim maximální napojení. Všechno co řeknu chápe, já zase chápu i to, co ona neřiká. Pak už ani nic moc neřikáme, jen děláme různý gesta a pohyby. Je to dokonalý, dochází mi, jak hrozně jí miluju. Bohužel tohle už je na můj verbální aparát trochu silná káva, mozkem mi protékají miliardy myšlenek, je to hrozně příjemný, ale nedá se to popsat slovy. Vždycky, když se o to pokusim, tak skončim v půlce věty, kterou nejsem schopen doříct. Podvoluju se tedy vlastnímu úsudku, že moje aktuální role ve společnosti je spíš na obtíž, než přínosem a přemlouvam přítelku, ať mě jde nějak uklidit do auta. Tam nakonec skončim, je tam klídek, ale dobře slyšet hudba ze stage. Celou noc kvuli acidu nespim, ale neni mi nepříjemně, spíš naopak. Za celou noc mi neuteče snad ani deska. Nevim kdo hrál, tipuju, že Venca MHD + Kabát (kolotoč) + nejspíš ještě někdo (přiznejte se!). Super desky, starý pomalý tekno a tribe, přesně věci, co rád slyšim a závidim majitelům jejich vlastnictví. Akorát tu a tam dost vazbí přenoska, kvuli tomu,že jsou blízko basáky, ale dá se to přežít. Ráno mě slunce vyhání z auta, je tam vedro. Zbytek dne už je jen takovej přežitek, protože mi po předchozí kombinaci (hlavně kvuli alkoholu) neni vůbec dobře. Balení je hodně bolestivý, bolej mě svaly, už 24h jsem nic nejed, jsem spálenej ze slunce a uplně vyschlej. Po balení následuje ještě dvou hodinová cesta s agregátem a pak hurá domu. Padam do postele uplně hotovej, ale hrozně spokojenej. Snad to ve stejnym složení brzo zopakujem.

Cukrovar

Cukrovar

 

Blahoželáme super mejdan, bylo to nadherny, od zacatecniho naplneni parketu az po finalni zevlovani na slunicku po akci. Zamrzi, ze se stejne x lidi snazilo zdolavat branu, nejhorsi pak asi debilove fandicí slavii a hazejici petardy – na ilegalu? Co tam kurna takovydle existence bez respektu a s mozkem nekde nalozenym ve sklenenejch nadobach s formaldehydem vzali, premejslejte koho zvete, ne kazdej je zadoucí. Akce prinesla hodne trablu – pomalejsi rozjezd a selhavani techniky – odposlech, vypinajici se procesor od zvuku, pípa na píču !!!, umírajicí heater. Tentokrat uz hned chvili po startu byla na miste dozorovaci jednotka v podobe spravce, jehon ženy a matky (co bydlí asi 300m od cukrovaru-provar). Spravce byl frajer, dohoda znela do rana, nakonec se vypinalo ve 14:00, benga si jen kolem 8my prijeli zaprudit pred koncem smeny, aby dali najevo, ze museli celou noc dohlizet a nemeli leháro na stanici, mistni squateři v pohodě a akce dopadla bez jakejchkoli problemu, bohuzel jiny podminky nez posledne, tenkrat byl snih, spravce na horach a nikdo se o nas nedozvedel. Díky djs a vsem za ucast a pozitivní atmosferu, dodejte fotky, videa a material, my mame nahranou trochu muziky

 

KK 01.04.2013